Neoprávněný zásah k domu, bytu či nebytovému prostoru a jednání v zájmu ochrany života a zdraví

Trestný čin neoprávněného zásahu k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru dle ust. § 249a odst. 2 trestního zákona ve své skutkové podstatě stanoví za trestné takové jednání, při kterém někdo neoprávněně brání oprávněné osobě v žívání bytu, domu nebo nebytového prostoru.

Takovýmto jednáním může být i děj, kdy jeden z manželů, partnerů či rozvedených manželů neoprávněně druhému z nich, zamezí přístup do domu, bytu nebo nebytového prostoru nebo mu jinak znemožňuje nebo podstatně ztěžuje řádně a obvyklým způsobem tato místa užívat.

Jestliže však nastane situace, že jeden z manželů, partnerů či rozvedených manželů se díky jednání druhého partnera nachází ve stavu ohrožení života či zdraví svého či dalších osob, nacházejících se v bytě nebo domě, pak ochrana života a zdraví má přednost nad ochranou výkonu užívacího práva, neboť tento zájem je z hlediska své důležitosti nadřazen.

V daném případě je však nutno vždy pečlivě zkoumat a následně i prokázat (z hlediska osoby, která oprávněné osobě ve výkonu užívacího práva zabránila, např. výměnou zámku), zda-li její jednání skutečně chránilo zájem ochrany života a zdraví.

Přestože je každý jednotlivý případ nutno zkoumat individuálně, je zpravidla vždy nutno zaměřit se na ověření, zda-li nebezpečí ohrožení života a zdraví skutečně existovalo, trvalo a zda-li nebylo možno situaci řešit jiným adekvátnějším způsobem. Dále je třeba přihlížet i k délce doby, ve které bylo oprávněné osobě bráněno ve výkonu užívacího práva k domu či bytu a v návaznosti na ni i k dalším podniknutým krokům bránící osoby ve smyslu dalšího řešení situace.

Všechny tyto okolnosti však zpravidla nelze zjistit na místě, ale až v rámci prověřování případného trestního podání ze strany osoby, které je ve výkonu užívacího práva bráněno a teprve po vyhodnocení, zda-li došlo k naplnění materiálních a formálních znaků trestného činu podle § 249a odst. 2 trestního zákona, možno rozhodnout o případném zahájení trestního stíhání.

V případě, že došlo k výměně zámku popř. jiné formě znemožnění výkonu užívacího práva ze strany osoby, jejíž život či zdraví mohl být ohrožen osobou, které je ve výkonu užívacího práva bráněno, nelze bránící osobu nutit, aby osobu, jejímž jednáním se cítí ohrožena, do bytu či domu vpustila, ale je nutno ji poučit v intencích uvedených shora, tzn. ve smyslu, že svým jednáním může naplňovat znaky trestného činu podle § 249a odst. 2 trestního zákona, jestliže neprokáže ohrožení života či zdraví ze strany osoby, které je v užívání bráněno a zejména jestliže současně nepodnikne další kroky k odstranění tohoto stavu (tzn. bezprostředně nepodá návrh na předběžné opatření občanskoprávní cestou, návrh na vyklizení bytu, na rozvod manželství, na vypořádání společného jmění a majetku a popř. další kroky, podle konkrétní situace).

Při posuzování trestnosti jednání, které naplňuje formální znaky § 249a odst. 2 trestního zákona pak nutno pečlivě zkoumat i naplnění materiálních znaků, tedy zejména úmysl pachatele oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru bránit neoprávněně. Jestliže totiž je oprávněné osobě bráněno v obavách o život či zdraví, které mají reálný podklad, materiální stránka tohoto trestného činu chybí. Úmysl pachatele musí totiž směřovat k tomu, aby oprávněné osobě bylo k užívání bytu, domu nebo nebytovému prostoru neoprávněně bráněno a jestliže je úmyslem „pachatele" ochrana života a zdraví, které je ohroženo jednáním osoby, které je bráněno v užívání bytu či domu, pak zájem ochrany života a zdraví je nadřazen. Jak již řečeno výše, zkoumání naplnění všech znaků skutkové podstaty daného trestného činu je možné až v celém komplexu okolností, týkajících se eventuální výměny zámku či dalších typů jednání, které jinak vykazují formální znaky naplnění skutkové podstaty trestného činu dle § 249a odst. 2 trestního zákona.

Zejména nutno zdůraznit, že na místě nelze nikoho nutit k tomu, aby navrátil zpět "protiprávní stav" tedy především, aby vpustil osobu, které je bráněno vstupu do bytu dovnitř atp. Osoba, jejíž práva mohla být porušena jednáním dle § 249a odst. trestního zákona, má právo bránit se právní cestou např. podáním trestního oznámení, podáním návrhu na předběžné opatření či občanskoprávní žalobou na vrácení do původního stavu, resp. odstranění protiprávního stavu. V rámci případného trestního či občanskoprávního řízení pak bude prokazováno, zdali se jednalo o zásah oprávněný či neoprávněný a eventuelně bránící osoba, pokud skutečně bránila v užívání neoprávněně a bylo prokázáno naplnění nejen formální, ale i materiální stránky věci, bude potrestána. Policisté na místě mohou obě strany v těchto mezích pouze poučit a nikoli jim cokoliv nařizovat.

Zdroj: Intervenční centrum Bílého kruhu bezpečí, o.s. v Ostravě