Bílý kruh bezpečí
Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí

REPREZENTATIVNÍ VÝZKUM 2001 - STEM

V květnu roku 2001 byly zveřejněny výsledky výzkumu o domácím násilí v ČR, který pro Bílý kruh bezpečí, o. s. a Philip Morris ČR, a.s. realizovala agentura STEM. Výzkumu se zúčastnilo celkem 1724 respondentů starších 15 let z celé ČR. Předmětem dotazování bylo povědomí respondentů o fenoménu domácího násilí, jejich postoj k němu a osobní zkušenost.

Závěry reprezentativního sociologického výzkumu doplněné o výsledky dotazníkového šetření Bílého kruhu bezpečí z let 1999–2001 a údaje z provozu DONA linky v letech 2001–2005:
1.
Každý šestý občan ČR přiznává násilí ve svém partnerském vztahu, tzn. že domácím násilím v České republice trpí minimálně 16 % populace ve věku od 15 let. Charakteristickým znakem domácího násilí v naší zemi je jeho dlouhodobost a převaha násilí fyzického, které je provázeno psychickým týráním.
2. Tři pětiny populace starší 15 let znají případy násilí mezi partnery z doslechu, více než čtvrtina se s ním setkala přímo (jako svědek, jako oběť, případně jako násilník).
3. Dvě třetiny našich občanů soudí, že domácí násilí je závažný jev, o němž nelze mlčet. Společnost nemůže domácí násilí tolerovat, protože jej rodina sama nevyřeší – to je názor většiny naší populace (71 %).
4. Celé čtyři pětiny občanů jsou přesvědčeny, že k projevům domácího násilí nesmí zůstat okolí (příbuzní, sousedé, lékař, policie) lhostejné.
5. Avšak každý druhý člověk by tváří v tvář domácímu násilí váhal s pomocí nebo by to nechal bez povšimnutí. V naší zemi lidem chybí informace o tom, jak se domácímu násilí bránit. Dostatek takových informací má totiž jen necelá pětina obyvatel ČR.
6. Dvě třetiny obyvatel ČR se mylně domnívají, že napohled slušní lidé se domácího násilí nedopouštějí. Tři pětiny občanů jsou pod vlivem mýtů a předsudků přesvědčeny, že oběťmi domácího násilí se stávají jen slabé a bojácné ženy.
7. V 84 % našich domácností zakalených násilím vyrůstají děti. V 69 % z těchto domácností se násilí mezi dospělými partnery dokonce odehrává v přítomnosti dětí. Provoz DONA linky – v 90 % domácností s domácím násilím vyrůstají děti.
8. Oběť vyhledá oficiální pomoc v průměru až po šesti letech strádání za zavřenými dveřmi. Rozhodne se k tomuto kroku zpravidla až tehdy, když jí podle jejích vlastních slov „jde o život“. Provoz DONA linky – osoba ohrožená domácím násilím vyhledá pomoc většinou do tří let – 42 % volajících.
9. Oběti domácího násilí se nejčastěji snaží vystoupit ze soukromí na veřejnost dvojím způsobem: hledají pomoc u lékaře a ochranu u policie.
10. Z pohledu obětí jsou nejčastější příčinou domácího násilí povahové vlastnosti agresivního partnera, jako spouštěč násilí je uváděn převážně alkohol.

Zdroje: Reprezentativní sociologický výzkum, který uskutečnil STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR, a. s. v květnu 2001, a Dotazníkové šetření Bílého kruhu bezpečí z let 1999–2001, provoz DONA linky 2001–2005