Domácí násilí v druhé vlně pandemie

Tisková zpráva Bílého kruhu bezpečí

Téměř okamžitě s vyhlášením prvního nouzového stavu a covidových opatření zaznělo varování, že zavřené dveře domácností způsobí dramatický nárůst domácího násilí. Mediální diskuze o kolik procent narostlo či kleslo domácí násilí v době covidové byla a je atraktivním novinářským námětem. V první vlně pandemie na jaře 2020 se však exploze domácího násilí nekonala.

Průzkumy nabízely nepřehledný až rozporuplný obraz. Některé země např. Francie, Italie či Čína odhadovaly až 30% nárůst domácího násilí. V SRN proběhla řada dílčích studií. Data získaná v Berlíně a Hamburku dokládala větší výskyt domácího násilí, v Dolním Sasku naopak došlo k 12% poklesu, jiné spolkové země žádné změny ve výskytu domácího násilí nezaregistrovaly. I v ČR upozorňovaly některé organizace pomáhající obětem domácího násilí na jeho enormní „covidový“ nárůst.

Čísla poraden Bílého kruhu bezpečí však mluvila jinou řečí. Ani intervenční centra tento trend nepotvrzovala.  Průzkum Asociace pracovníků intervenčních center monitoroval situaci v první vlně pandemie prostřednictvím 375 klientů v rámci ČR.  Výsledkem bylo zjištění, že covidová opatření nezvedla razantně výskyt a ani intenzitu domácího násilí v ČR. První vlna pandemie sice zavřela dveře domácností, nicméně tento stav ke vzniku domácího násilí nestačí. Zavřené dveře vytváří prostor pro stresy a konflikty, ale lidé reagují různě a od stresu nevede přímá linka k domácímu násilí. K propuknutí domácího násilí je zapotřebí také partner či partnerka s povahou násilníka, manipulátora a tyrana.  Statistiky z první covidové vlny nás však nemohly ukolébat.

V druhé vlně pandemie se trendy domácího násilí mohou výrazněji rozhýbat a změnit. Zhoršuje se totiž situace především pro oběti týrání. Proč tomu tak je? Proč se dopady covidových opatření na domácí násilí mohou projevit až nyní?

V první vlně pandemie převládly silné pocity ohrožení z nového nebezpečného viru. Strach z nemoci i obavy o život spojovaly společnost. I za zavřenými dveřmi převládly biologicky podmíněné reakce k soudržnosti, individualita a osobnost byly na chvíli upozaděny.

V druhé vlně však novost hrozby vyprchala, dostavuje se únava, reakce lidí jsou diferencovanější. Více se prosazuje individualita. Tedy i povaha násilníků a tyranů. V druhé vlně se může předchozí týrání rychle vrátit do starých kolejí anebo nabrat ještě na větších obrátkách. Dlouhodobě totiž přetrvávají výrazné stresory: sladit domácí vyučování dětí se zajišťováním chodu domácnosti a případně i s home officem. Příležitosti pro relaxování a odpočinek naopak prořídly. Koncentrované soužití při redukci ostatních kontaktů, zvláště na malé ploše bytu, okořeněné finanční či existenční nejistotou vytváří silné třecí plochy.

Týrané oběti jsou znovu a již dlouho odstřiženy od okolí a tím i od neformální podpory. Neustálá kontrola násilníka komplikuje i dosažitelnost profesionální pomoci.  Víme, že oběti týrání dlouho mlčí. Jejich mlčení se láme v situacích, které fungují jako body zlomu. Oběť má pocit, že její trápení překročilo určitý práh, což ji motivuje k vyhledání pomoci. Pro rok 2021 lze očekávat nárůst klientely především v poradnách pro oběti domácího násilí, v azylových domech a na dalších místech pomoci.

Výraznějším dopadům covidové doby na domácí násilí v druhé vlně nasvědčují dostupné údaje Bílého kruhu bezpečí z ledna 2021. Jde o poznatky z linky 116 006 pro oběti trestných činů a domácího násilí, z poraden BKB v různých krajích ČR a z Intervenčního centra v Ostravě. Linka 116 006 přijala v lednu tohoto roku 591 hovorů, z nichž téměř polovina se týkala dlouho probíhajícího domácího násilí. Volající motivovalo k hledání pomoci právě zhoršující se chování násilné osoby.

Domácí násilí s kovidem v druhé vlně pandemie ilustruje příběh z poradny BKB zachycený v lednu 2021. Žena ve věku 35 let, ve špatném psychickém a fyzickém stavu s pláčem popisuje zhoršující se týrání, které trvá pět let. Klientka přímo říká: „Druhá korona vše zhoršila, manžel se doma nudil, je agresivnější.“ Poslední incident se odehrál před vánočními svátky. Přišla o hodinu později domů, manžel jí vyházel věci ze skříně, fyzicky ji napadl a vyhazoval ji z bytu.   Dcera ve věku školačky utekla k babičce a i přesto, že u babičky nebyl stromeček ani dárky, zůstala u ní. Už v roce 2017 volali sousedé policii. Kromě sexuálního násilí popisuje žena všechny formy týrání. Manžel jí zakázal pracovat a nesmí nikam chodit. Po napadení musela vyhledat ošetření v nemocnici, má lékařskou zprávu. Když neposlechne, dostane pár facek. Žena nemůže spát, hodně pláče. Pokusila se o několik útěků, nejdelší trval týden. Nyní má pocit, že se její trápení ještě zhoršilo, chtěla by se od muže odstěhovat, ale manžel jí vyhrožuje, že když odejde, přijde prý o dceru. Bojí se ho. Hledá konečně možnosti, jak se od tyrana odpoutat. 

Co nás zatím naučila pandemie ve vztahu k domácímu násilí?

  • Především to, že zavřené dveře ani covidový stres nevedou automaticky k domácímu násilí v partnerských vztazích, kde doposud žádné domácí násilí neprobíhalo.
  • Opatření spjatá s covidovou pandemii dopadají na rodinný a partnerský život a mohou vést k vzájemným partnerským konfliktům a krizím.
  • Společné starosti a krizové situace mohou ovšem rodiny také stmelit a to tam, kde nejsou vztahy narušené, komunikace funguje a partneři jsou schopni se respektovat, tolerovat a podporovat.
  • Dosavadní zkušenosti z pandemie také ukazují, že „domácí násilí s covidem“ zhoršuje situaci jeho obětí v druhé vlně pandemie. Přináší rizika zejména pro oběti týrání, tedy závažných podob domácího násilí, kde se k fyzickému a psychickému násilí přidává i extrémní kontrolování.

Je důležité, aby se osoby ohrožené domácím násilím dozvěděly, že i v době nouzového stavu platí zákony, funguje policie a justice, fungují služby pomáhající obětem domácího násilí. Je důležité je povzbudit k vyhledání účinné  pomoci.

Nonstop a zdarma je k dispozici celostátní Linka pomoci obětem kriminality a domácího násilí na čísle 116 006, která je vstupní branou do systému další odborné pomoci.

Kontakt pro média:

Bílý kruh bezpečí, Petra Vitoušová, centrala.praha(at)bkb.cz

Podporují nás

Představenstvo z.s. Bílý kruh bezpečí uděluje souhlas k užití a šíření materiálů umístěných na této stránce ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, za podmínek, že kopie budou využívány pouze k nekomerčním informačním účelům, dílo nebude nijak upravováno ani měněno, grafické prvky tvořící součást díla (grafy a tabulky) nebudou rozmnožovány a šířeny odděleně od souvisejícího textu a naopak. Na každé takto pořízené kopii tohoto díla bude viditelně uveden text: "Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s."
Schváleno představenstvem Bílého kruhu bezpečí, z.s. dne 21. 4. 2009

Nastavení soukromí

Soubory cookie používáme, abychom mohli přizpůsobit obsah konkrétním uživatelům a analyzovat návštěvnost našeho webu. Kliknutím na možnost „Povolit vše“ s tím souhlasíte. Předvolby můžete spravovat tlačítkem Nastavení soukromí. Svůj souhlas můžete kdykoli odvolat.