Tisková zpráva

Praha, 23. ledna 2008 – Dnes se v pražské vile Gröbovka, sídle CEELI Institutu Praha, sešli zástupci státních institucí, neziskových organizací a oblasti legislativy, aby zde diskutovali o zkušenostech z prvního roku účinnosti zákona na ochranu před domácím násilím v České republice, o situaci na Slovensku a o sociálních problémech, které s problematikou násilí mezi blízkými osobami přímo souvisejí. Konference se zúčastnila také řada zahraničních hostů, kteří označili současný systém ochrany před domácím násilím v ČR i projekt jeho vzniku za unikátní.

Konferenci s názvem “Sociální problémy – Transformace právního řádu v České a Slovenské republice – Domácí násilí” uspořádal CEELI Institut Praha, o.p.s.

Dopolední program konference patřil zákonu č. 135/2006 Sb., na ochranu před domácím násilím, který zavedl institut vykázání resp. zákazu vstupu násilné osoby do společného obydlí. Mgr. Petra Vitoušová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí o.s. (BKB) a JUDr. Tomáš Durdík, soudce Obvodního soudu pro Prahu 9 a člen BKB představili unikátní projekt realizovaný v průběhu šesti let společně s Philip Morris a.s., díky kterému tento přelomový zákon vznikl, byl prosazen a vstoupil do praxe. Zároveň prezentovali principy nového zákona a statistické údaje za první rok jeho účinnosti. Během roku 2007 rozhodli policisté v 862 případech o vykázání či o zákazu vstupu do společného obydlí, první vykázání vůbec provedli policisté již dvě hodiny po půlnoci 1. ledna 2007, tedy téměř okamžitě ve chvíli, kdy zákon nabyl účinnosti. (Kompletní statistické údaje za rok 2007 naleznete na www.bkb.cz.)

“Podle mého mínění je zákon na ochranu před domácím násilím funkčním, efektivním nástrojem, který dal Policii ČR prostor v případech násilí mezi blízkými osobami včas a účinně zasáhnout,” uvedl plk. JUDr. Jiří Chaloupka z Ředitelství služby pořádkové a železniční policie Policejního prezidia ČR. V uplynulém roce evidovala Policie ČR 6 112 výjezdů s podezřením na domácí násilí. V průměru každý sedmý z těchto výjezdů skutečně nesl všechny znaky domácího násilí a byla zde zjištěna vysoká hrozba opakovaného násilí, policisté proto násilnou osobu vykázali ze společného obydlí. Pouze v jednom případě bylo rozhodnutí vydáno neoprávněně a bylo proto zrušeno, což svědčí o kvalitním osvojení nové povinnosti ze strany policistů. Přítomná zástupkyně Veřejného ochránce lidských práv RNDr. Jitka Seitlová konstatovala, že kancelář ombudsmana neeviduje stížnosti na aplikaci nového zákona, i to potvrzuje skutečnost, že policisté nové oprávění v praxi aplikují prakticky bez problémů.

Roční zkušenosti prokázaly, že nový systém je v praxi funkční a má očekávaný preventivní dopad. Expertní skupina, která zákon na ochranu před domácím násilím v ČR zpracovala a předložila, navrhuje pouze několik drobných změn, které rozšíří možnosti ochrany osob ohrožených domácím násilím, např. vyrovnáním možností policistů a soudců v oblasti personální ochrany. České republice také zatím chybí zákon postihující tzv. pronásledování (stalking), o kterém na konferenci hovořila PhDr. Ludmila Čírtková, vedoucí katedry společenských věd Policejní akademie ČR a členka představenstva BKB. Návrh na změnu legislativy postihující tento vysoce nebezpečný čin navrhoval BKB ministru spravedlnosti již opakovaně.

Odpolední program otevřela zástupkyně ombudsmana RNDr. Jitka Seitlová. “První pomoc osobám ohroženým domácím násilím už díky nové legislativě umíme zabezpečit. Nyní se musíme zaměřit na pomoc navazující, tedy zajištění ekonomické stability ohrožené osoby, na vymáhání dlužného výživného, problematiku bydlení, ale také na ochranu dětí a tzv. pronásledování,” uvedla Seitlová. “Oběti poškozené trestným činem jsou v České republice při náhradě škody ve velmi oslabené pozici. Právní předpisy v řadě případů neumožňují reálné vymožení odškodného stanoveného soudem, nebo renty, která by v důsledku trestného činu zdravotně postiženým osobám náležela. Často se jedná právě o oběti domácího násilí, které se tak trvale ocitají v sociálně velmi oslabené pozici,” dodává Seitlová. Ke zmíněným tématům na konferenci hovořili i zástupci Exekutorské komory ČR a Střediska náhradní rodinné péče, jehož ředitelka Věduna Bubleová prezentovala nedostatky systému péče o ohrožené děti v České republice. V souvislosti s tímto tématem se účastníci jednomyslně shodli na nutnosti zřízení Úřadu pro zaměstnanost a sociální správu, jehož zřízení zvažuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Pro srovnání situace si účastníci konference vyslechli také zkušenosti ze Slovenské republiky prezentované JUDr. Katarínou Čulíkovou a JUDr. Alexandrou Stachovou z Kanceláře veřejného ochránce práv SR.

Pro více informací kontaktujte:
Markéta Hlavicová
marketa.hlavicova@yaro.cz